Nejbližší akce

Nekonvenční léčba I - úvod
Ing. Tomáš Sychra (převzato ze serveru Equichannel - 29.3.2006)


Equichannel - Server o koních

Pár hesel na začátek:
Koně lze chovat s minimem nákladů - přirozené podmínky koni nejvíce svědčí - kůň není stájové, ale stádové zvíře - nezavírejte koně do vězení - lze kompenzovat civilizační odchylky od přirozených podmínek? Nekonvenční metody léčby.


Domnívám se, že rozhodující vliv na zdraví koně mají podmínky, ve kterých žijí. Moc mne mrzí, když přijdu do stájí k nemocnému koni a vidím, v jakých podmínkách musí žit. Je to výsledek mnoha tradovaných mýtů a pohodlnosti mnoha majitelů a chovatelů. Z koní se stále více stává tělocvičné náčiní a zapomíná se, že jde o živého a velmi inteligentního tvora.

Jeden příklad za všechny. Byl jsem povolán jednou paní k jejich koni, který stále kašle. Dcera na něm jezdí drezuru a je prý docela dobrá. Lepším výsledkům brání jen zdravotní potíže zvířete. Přijel jsem do stájí západně od Prahy a šli jsme labyrintem chodeb. V objektu bylo vlhko a průvan. Přivedli mě na křižovatku chodeb, kde doleva se šlo na vnější jízdárnu, proti nám se z otevřených dveří valil prach z kryté jízdárny a vpravo byl jeden prázdný vyčištěný box a v následujícím boxe stál můj pacient. Nakoukl jsem do kryté jízdárny a v mracích prachu tam cvičil jeden kůň. Hned mě začalo pálit v krku a oči a tak jsem raději šel prohlédnout pacienta.

Kůň byl moc pěkně stavěný a po senzorické prohlídce jsem si šel do vedlejšího vyčištěného boxu připravit přístroj na EAD. Když jsem se sehnul k zemi, všude byly cítit plísně, i když byl box vyčištěn. Stěny byly vlhké stejně jako betonová zem. Koně byli ustájeni na slámě. Měření potvrdilo můj první dojem, že příčinou zdravotních potíží koně jsou plísně. V takovýchto případech kontroluji i co kůň žere. Dostával jakési granule, oves a seno. To však k mému překvapení bylo z Ruzyňského letiště. Při přičichnutí byla ze sena cítit nafta, nebo lépe kerosen, který letadla nespálí a nebo nad letištěm vypouštějí, aby měla nižší přistávací váhu. Kůň také prakticky nepřišel na čistý vzduch, protože z boxu chodil chodbou přímo do prašné haly. Na to, zda ví, co je slunce, jsem se ho zapomněl zeptat. Předepsal jsem mu bylinky a doporučil ho přemístit do jiných stájí. Majitelce a hlavně její dceři se mé doporučení na změnu životních podmínek nelíbilo. Mají to prý z domova blízko. O dalším osudu koně již nic nevím.

Než se rozpovídám o svém pohledu na život koní, rád bych řekl, že mé názory pramení z vlastního porovnání názorů, odposlouchaných v mnoha stájích, s názory přečtenými v různých publikacích. Proti těmto informacím stojí má vlastní zkušenost z pozorování života koní a porovnávání jejich zdravotního stavu a psychiky v kontextu podmínek jejich chovu a ustájení. Druidi, duchovní vůdci našich předků Keltů, tvrdili, že myšlenka, která se zapíše, kostnatí, přestává se vyvíjet a stává se dogmatem. Proto o tom, co píši, přemýšlejte - byl bych rád, abyste myšlenky nepřejímali mechanicky. Nechci aby tyto názory, byť byly třeba objevné, se staly též dogmatem. Internet má tu výhodu, že se dá ihned reagovat. Dá se souhlasit či nesouhlasit, zeptat se na doplňující informace a třeba i vynadat. Moc rád si vyslechnu vaše názory a připomínky a všem odpovím.

Budu postupně vysvětlovat jednotlivé nekonvenční způsoby léčby. Prosím, abyste metody léčby nesrovnávali s medicínskými postupy. Tyto metody vycházejí z jiných principů a proto je též nelze nazývat alternativní, jak se někdy nesprávně činí. Medicína je pouze jedna a je to medicína školská, která má své metody a nekonveční terapie má zase své. Někdy je lepší k léčbě použít medicínu a jindy nekonvenční terapii.

Začněme od začátku, od podmínek, ve kterých kůň žije. Tyto podmínky nejvíce ovlivňují jeho zdravotní stav. Už jsme řekli, že kůň je stádové zvíře. Potřebuje neustálý fyzický kontakt s příslušníky stáda, nepřetržitou možnost rozmanité pastvy, možnost "neomezeného pohybu", bezpečí stáda a jeho hierarchii a v neposlední řadě každodenní možnost hydratace kopyt. Myslíte, že toho nelze v našich podmínkách dosáhnout?

Posuďte sami do jaké míry se lze tomuto ideálu přiblížit. Začala dovolená. Sedím u stolu a oknem pozoruji koně, jak si medí v drobném dešti. Konečně přestaly mouchy. Pastviny mám před i za chalupou, celkem asi hektar. Pro dva koně na dovolené to tak akorát stačí. Pastviny jsou obehnány jen elektrickými ohradníky na dřevěných kůlech, koupených za pár šupů z polesí od hraběte Kolowrata. Ohradníky celkem stály zhruba asi čtyři tisíce korun včetně zdroje elektrických impulzů a tak asi dva dny práce. Roční obnova přijde asi na pětset korun. Koně si celý den užívají chladivého stínu a bez omezení konzumují horskou trávu nebo seno z první seče. Zvláště včera, když bylo kolem třiceti stupňů, jim stromy poskytly potřebný stín a úkryt před mouchami a bodavým hmyzem. (Obr. 1.)

Pod stromy mají koně vychozenou "magistrálu" a neustálým pohybem vytváří mírný vánek a obtížný hmyz stírají o větve stromů. Pohybem a přešlapováním též podporují činnost srdce a kopyt, coby přídavné krevní pumpy. Vytvářejí tak předpoklad pro růst kvalitní rohoviny kopyt, odvádí přebytečnou bílkovinu a zvětšují odtok lymfy z karpální a hlezenní části končetin. U mých koní proto nenajdete otoky spěnek nebo hlezenních kloubů, jako u mnohých koní, stojících celodenně v maštali.

Na obr. 2 vidíte od korunky odrůstající zesílenou část kopytní stěny cca půl roku po sundání podkov. Kopytní rohovina odrůstá v daleko silnější, kvalitnější a pružnější. K tomu přispívá i neustálá možnost koní brouzdat se denně rosou a vodou, kdy dochází k přirozené hydrataci kopyt. Stejné podmínky mají po celý rok i ve své domovské stáji v Němčovicích, kde je i naše Klinika nekonvenční terapie. Venku jsou moje koně i přes zimu a věřte nebo ne, ale do přístřešku se jim nechce ani v těch nejkrutějších mrazech. Naroste jim pořádná huňatá deka a ta je dokonale chrání. Problémem koně není zima, ale naopak, jak se ochladit. Ohromný svalový potenciál je také ohromné ústřední topení v těle koně. Nebo se vám zdá, že cválající klisna na obrázku 3 je nešťastná? Podívejte se na následující obrázek, číslo 4. Myslím, že tomuto koni je hůře. Pouze v létě před sluncem se koně schovávají pod stromy. Tam je chladný vánek a zde nejraději odpočívají v bezpečí stáda. Obr. 5.

Když si chcete zajezdit, tak koníka vyčistíte a nasedláte a hurá do přírody nebo na jízdárnu. Nemusíte mít strach, že ho namůžete. Už je rozpohybován z pastvin a je v kondici. Má to jen jednu nevýhodu. Když se vyválí v bahně, dá to více čistění a někdy i menší procházku, abyste jej na pastvinách chytili.

Jistě mi mnozí namítnou, že to je právě to proč koně nechávají ve stáji. No a tady jsme u jádra věci a u snahy lidí koně domestikovat. Je to naše pohodlnost.

Koním lidstvo děkuje za mnohé. Koně lidem pomohli v rozvoji lidské společnosti a zvládnutí úkolů, které by lidé sami jinak nedokázali vykonat. I přes toto užitečné soužití lidé stále méně koně chápou a snaží si je přizpůsobit k obrazu svému. Je to hlavně naše pohodlnost a postupné odcizení se přírodě, které lidstvo vzdaluje od přirozených instinktů, bez kterých se koně neobejdou. Zvláště sportovní využití koní a jejich stále rostoucí ceny vedou k jejich skleníkovému odchovu, který jim však neprospívá.

Obecně se mluví o domestikaci koní, osobně se však domnívám, že kůň domestikovatelný příliš není. Mnozí lidé si koně pletou s dobytkem, nebo na ně pohlížejí stejně jako na psy či kočky. V horším případě se ke koním chovají jako k tělocvičnému náčiní v sokolovně a řada jezdců vlastně mnohdy chovu koně ani nerozumí a nechává vše na stájovém personálu.

První pravidlo tedy zní:
Dejte koně ven a umožněte mu stálý pohyb a celodenní pastvu bez omezení.

artfix & Záveský 2oo6-2o13