Natálka s Radkou mají letos vysoké sportovní ambice a jak to vypadá, tak jim záleží na tom, aby naše sekce závody a sport nezůstala po odjezdu Janičky do Anglie prázdná. Uplakané nedělní ráno a my vyrážíme do Mělníka přeskočit všechno, co nám tam postaví.

Na závodech jsme se potkali s Ivkou, od které měly holky domluvenou odbornou podporu. Natálce se už od začátku trošku klepala kolena a spekulovala, zda by nebylo nejlepší se z vyšší soutěže odhlásit. Na kolbišti se postupně zvedaly překážky a ubíhaly více a méně psí kategorie parkurů, tak jak je v Mělníku zvykem. Ja jsem se snažil filmovat, fotit a ještě u toho držet palce, pít kafe a jíst párek. Natálka vstoupila do soutěží trošku s nervozitou a proto jí unikla lepší příčka. Zajela stylově krásný, čistý parkur, bohužel však před ní byli ještě 4 rychlejší koně.

Pak nás čekalo čekání na 80cm parkur. Při sledování ostatních bylo jasné, že jen málo lidí skáče parkur a zároveň má plně pod kontrolou koně a svůj vlastní sed. Na druhou stranu v těchto soutěžích jsou rozhodující stopky rozhodčího a popadaná břevna. Natálka po opracování nastoupila do kolbiště a ke své veliké radosti předvedla i na 80cm čistý parkur. Měla sice ještě nižší tempo, než při předchozí soutěži, což ji odsunulo až na 9. pozici, ale myslím, že mohla být spokojena za pěkný a vyrovnaný výkon. Poznamenala si do zápisníčku domácí úkol o zrychlení tempa a stal se z ní divák.

Na řadu přišla Radka, která se vrhla do vyšších soutěží. Radka tradičně překypuje nervozitou, takže i když předvedla pěkný výkon v obou parkurech, vžy se podařilo někde něco "ukopnout". pro dnešek jí tedy štěstí přiliš nepřálo, ale snad to vyjde příště. Naložili jsme tedy koníky a Ivku a vyrazili zpět k domovu potěšeni příjemně stráveným víkendovým dnem.