V sobotu 20.9.2008 jsme se vydali na kurz osteopatie koní vedený MVDr. Zuzanou Žežulkovou, který pořádalo OS Svítání v Liberci. Kurz začínal v 8,30 kousek od jízdárny v Horním Hanychově v Liberci.

Malá přednášková místnost se postupně plnila a krátce po deváté začala dr. Žežulková přednášet. Prezentaci zahájila vysvětlením pojmů osteopatie, historií tohoto oboru a zároveň nám sdělila, kde se sama těmto technikám naučila. Přednáška pokračovala anatomií, která je nezbytná pro pochopení některých dílčích věcí týkajících se osteopatie. Z mého pohledu byla anatomická část velice přehledná a nijak zdlouhavá. Po anatomických základech jsme se dozvěděli, jak taková léze (česky poškození) v pohybovém aparátu vzniká, jak "to" vypadá na kostních strukturách a co to znamená pro běžného jezdce. Dr. Žežulková nepomněla doplňovat přednášku praktickými poznámkami typu jak ohýbat a jak neohýbat koně, jak pracovat na vyklenutí hřbetu a shromáždění apod., takže myslím, že i úplní laici, kteří nikdy před tím neslyšeli latinské pojmy, si z přednášky odnesli spoustu podnětných informací. Nemalá část byla věnována sedlu - jak má sedět, jak poznáme, že sedí, jak sedět nemá a co s ním nemáme dělat, pokud si ho nechceme za několik málo měsíců zcela zničit. Dále jsme se dověděli několik informací o tom, jak posuzovat postoj koně a jeho končetiny, kování či strouhání a dále následoval výčet příznaků a příčin lézí v jednotlivých částech páteře.

Po vyčerpávající přednášce a občerstvení, kterým málokdo ze zúčastněných pohrdl, jsme se vydali vstříc chladnému počasí do stájí a před ně, nechat si ukázat "jak se to vlastně dělá." Myslím, že na kurzu byla většina lidí, kteří dr. Žežulkovou někdy při práci viděli, ale málokdo věděl, proč paní doktorka dělá právě to, co dělá a to jsme se měli nyní dovědět. K dispozici byli tři koňští pacienti, na kterých bylo demonstrováno vyšetření, následná terapie a porovnání s výchozím stavem. Bylo nám zdůrazněno čeho si na koni všímat, abychom dokázali sami odhadnout, jestli kůň má nějaký pohybový problém nebo nemá.

Nutno podotknout, že nám nebylo vysvětlováno, jak jednotlivé techniky dělat. Ne že by paní doktorka nechtěla být sdílná, ale proto, abychom mohli "škubat" svému koni krkem, tahat ho za nohu a dělat další podobné věci by bylo potřeba mnohem více času a mnohem více teorie. Tyto techniky nejsou jen o tom, někde za něco "zatáhnout," ale zejména o tom, vědět proč za to tahám a jaký to bude mít důsledek. K tomu, aby dokázal člověk takové věci odhadnout, musí mít výborně zvládnutou anatomii pohybového aparátu, neurofyziologii a základní fyziologii. Nevím jak je to na veterině, ale při studiu fyzioterapie toto obsahují cca 3-4 semestry, což jsou dva roky studia teorie, abyste mohli "začít něco dělat." To jen na vysvětlenou, proč nikdo z nás nemohl očekávat, že po absolvování 4-5 hodinového kurzu bude sám schopen "srovnat" si koně.

Závěrem bych řekla, že kurz byl pro všechny přínosem, protože se všichni budeme snažit nenutit koně dělat něco, co nemůže, protože mu to jeho pohybový aparát právě nedovolí. Nebudeme si ničit sedla, nebudeme třeba kupovat nepadnoucí sedla a budeme se na koně dívat jako na celek, což znamená, že pokud kůň kulhá, musíme se na něj dívat jako na kulhajícího koně, ne na bolavou nohu!