Není moc k tomu co psát. Kamarádka vyhořela, tak jsme jí jeli pomoct. Dělalo se, co bylo potřeba a práce je tam fůra ještě na mnoho let. Člověk si odpočine od kancelářské práce, protáhne si tělo a navíc pomůže dobré věci, takže všem vřele doporučuji. Navíc díky sestavě lidí, ve které se pracovalo, nebyla nouze ani o srandu. Pokud se do Křížan chystáte, doporučuji vřele holinky, bahna je tam požehnaně. V sobotu budeme pokračovat v širším osazenstvu.

V sobotu jsme byli pracovat znovu. Dojeli jsme ve třech. Vybaveni dvěma hrnci guláše, domácím chlebem, dvěma bednami s výborným koláčem a pracovními rukavicemi.

Po tom, co jsem sledoval dění na Internetu jsem myslel, že přijede spousta lidí. Guláš jsme měli pro třicet :-) No stalo se, co se děje často, jen mě to pořád znovu a znovu překvapuje. Je strašně snadné sedět doma na zadku a plakat do klávesnice...

Na brigádě byly povětšinou známé tváře, ale přijelo i pár přespolních. Vyčistili jsme ohradu naproti kravínu od nepořádku a začali pracovat na přístupové cestě pro koně do jejich nového dočasného útočiště. Stezku se nepodařilo dobudovat úplně, ale v době kdy píšu tento článek je už určitě hotová. Jiná skupina během dne zaizolovala všechna vytlučená nebo vylomená okna v kravíně. Měl jsem dobrý pocit z toho, že práce probíhají a kravín se od čtvrtka, kdy jsem tam byl sám, změnil k nepoznání.

Budeme držet palce, ať jde všechno dobře a následky katastrofy se podaří brzo odstranit. Přejeme Zuzce, aby se našlo dost dárců s jejichž finanční pomocí se podaří kravín dostat z havarijního stavu a začít v něm postupně budovat nové stáje. Pokud bude potřeba, určitě zase rádi o víkendu přijedeme a přidáme svou trošku do mlýna.